Zrození kávy v arabském Orientu aneb Když kozy tančí

Zrození kávy v arabském Orientu aneb Když kozy tančí

Máte před sebou šálek dobré kávy a těšíte se, až si ji vychutnáte. Necháváte chuťové buňky napnuté, než je oblažíte svým milovaným nápojem. Napadlo vás někdy při popíjení kávy, kde se vůbec bere a kde má svůj původ? Kde roste právě ta káva, kterou právě pijete? Jaká je historie té lahůdky, kterou si chystáte zpříjemnit den? Pojďme se společně podívat na kávu z pohledu botaniky. Právě tady a teď!
Na počátku stojí keř i strom
     Zřejmě všichni víme, že je to kávovník, který nám dává kávové boby, jež jsou následně zpracovávány až do podoby, jakou známe. Málokdo však ví, že kávovník je vlastně ovocná dřevina, u které nelze říci, že jde o strom, nebo o keř. Některé druhy kávovníků dosahují úctyhodné výšky i 15 metrů.

     Káva se pěstuje asi v 70 zemích v subtropickém a tropickém pásmu, odkud se boby dostávají do celého světa. Kávovníky mohou růst bez ochrany vyšších stromů, ale mnohdy je taková ochrana nezbytná, zejména v tropech, kde je slunce ostřejší. Tu nejkvalitnější kávu pěstují lidé ve vyšších nadmořských výškách, kde jí mohou dopřát delší dobu zrání. Během této doby dochází k rozvinutí kávových „třešní“, které potom nabízejí komplexnější obsah cukrů. Odrůdy pěstované ve vyšších nadmořských výškách jsou také ovocnější a mají širší spektrum chutí.

Zrození kávy Ebenica

     Kávovník patří do rodu Coffea, což je jeden z asi 500 rodů z čeledi mořenovitých. Poznáme ho podle přibližně 15 cm dlouhých zelených, krásně lesklých listů. Ačkoli semena, jimiž se kávovník rozmnožuje, klíčí 3-4 týdny, na úrodu si musí pěstitel počkat 3-4 roky a roli zde hraje i konkrétní druh kávy. Kávovník mu zpravidla může sloužit i 50 let, přesto jsou však stále vysazovány nové.

Zrození kávy Ebenica

     Kromě nápadně dlouhých a lesklých zelených listů má kávovník specifické drobné bílé květy, které mohou připomínat květy jasmínu. Kávovníky kvetou vždy jen pár dní, zato několikrát ročně.

Kozy a Orient aneb Fakta, která jste možná neznali
Káva je opředena nejednou krásnou pověstí, ať už jde o její název, původ nebo objevení účinků:

- Podle jedné z pověstí vznikl výraz „káva“ podle etiopské provincie Kaffa, v níž se kávovníky hojně pěstují. Jiná pověst vypráví o tom, že název nápoje vznikl z arabského gahwat al-bühn, což znamenalo víno z bobů. Arabové začali kávu brzy považovat za náhradu vína.

- Poněkud úsměvná historka se traduje o tom, jak lidé přišli na povzbuzující účinky kofeinu, který je v kávě obsažen. Objevitelem byl údajně pasáček koz, který nejprve nedokázal pochopit, proč jsou kozy pasené na některých etiopských pastvinách nezvykle čilé a aktivní. Došlo mu později, že za to může keř, z něhož se pásly. Později však pochopil, jak blahodárné účinky káva, respektive kofein v ní, má. Ve vsi, kde pasáček bydlel, nechal opat, jemuž se svěřil, natrhat listy a boby keře a svařit je. Tak vznikla první káva.

Zrození kávy Ebenica

- Káva a Orient k sobě patří, ale jak a proč? Pití kávy se rozšířilo z pravlasti – Etiopie – dříve než samotné pěstování, a to v 15. století. Byl to právě Orient, Arabský poloostrov, kde vznikaly první kavárny s osobitou atmosférou, v nichž hosté mohli potěšit svou mysl i své tělo lahodným mokem. Navštěvování kaváren oslavilo největší úspěch v Turecku, ale ty nejkouzelnější vznikaly v okolí Mekky a Mediny. Později se z Orientu dostalo popíjení kávy i do Evropy a zbytku světa.

- První kavárenská výbava v Čechách sestávala z kbelíku, v němž se mísila voda s kávou a třtinovým cukrem, z naběračky a několika hrníčků. Patřila Arabovi, kterému se po česku říkalo Jiří Deodat. Kávu vařil doma a putoval s ní po pražských ulicích na konci 17. století. V roce 1714 získal měšťanské právo a mohl si otevřít vlastní kavárnu.

- Kavárny se na konci 18. století doslova vyrojily v Brně a rázem se staly symbolem společenského života a nejrůznějších setkání. Už na konci 18. století jich zde bylo kolem devadesáti.

Zrození kávy Ebenica

Nejznámější druhy kávovníků – robusta a arabika
     Z celé široké palety kávovníků jsou nám známy především 2 druhy – robusta a arabika. Robustu nejčastěji lidé pěstují v Asii, okrajově v Africe a Jižní Americe. Arabika je zase výsadou Střední a Jižní Ameriky, ale můžeme ji nalézt i v Africe. Všimnout si můžeme i dalších názvů – odrůdy kávy obvykle získávají jméno po oblasti nebo plantáži, kde byly vypěstovány.

V čem je rozdíl?
Možná se sami sebe ptáte, v čem je mezi těmito druhy kávy rozdíl. Je jich hned několik:

- Robusta je méně náročná na pěstování, je odolnější a není třeba na ni používat velké množství chemické ochrany proti škůdcům, navíc plodí jednou za 2-3 roky po vysazení, proto je levnější než arabika, která mimo jiné plodí 5-6 let po vysazení.

- Arabika má širší spektrum chutí. Kromě sladké a hořké má také vyšší podíl ovocných a kyselých chutí. Robusta je hořčejší a často bývá součástí kávové směsi.

- Instantní kávy jsou často vyráběny z robusty, protože ta je levnější než arabika.

- Arabika představuje zhruba 70 % světové sklizně, robusta zaujímá zbytek, ale své skóre zvyšuje.

- Oba druhy se liší ideální teplotou při pěstování – robustě vyhovují teploty 24-29°C, arabice 17-24°C.
Každá odrůda má svou specifickou chuť, proto si každý milovník kávy přijde na své u něčeho jiného. Zrnkovou kávu je nejvhodnější si doma připravit ve French Pressu nebo v moka konvičce. Profesionálové v kavárnách zase spoléhají na směsi, tzv. blendy vícero káv, v nichž použité odrůdy skvěle chuťově ladí. Naproti tomu existují i tzv. singlové kávy, tedy kávy z jednoho kraje, od jednoho pěstitele, ba dokonce z jedné plantáže. Obojí lze bez obav používat doma a mít šálek plný lahodného moku.

„Naše společnost se věnuje především přípravě kávových blendů, v nichž se snažíme dosáhnout vyvážených chuťových profilů, které mají zákazníci rádi. Dokážeme připravit chuťově zajímavé kávy ze 100% arabik, to je třeba Ebenica, Piano, Ebenica Harmonelle a Ebenica Intensivo, ale stejně tak dokážeme arabiku namíchat s robustou, obvykle v poměru 80:20. Potom vzniká obvykle Gurmánka a Signatura. V obou případech se nám povedlo zaujmout profesionální hodnotitele kávy v soutěži CoffeeReview v americkém Berkeley, kde se kávy Ebenica a Gurmánka dostaly mezi absolutní evropskou špičku ve své kategorii,“ říká výrobce zmíněných káv Marek Fajčík.  

Čas na sklizeň – červená i fialová peckovice
     Jak pěstitelé poznají, že mohou sklízet úrodu? Zatímco nezralá zrnka jsou zelená, s dozráváním červenají a zralá už jsou tmavě červená nebo fialová. V každé peckovici o velikosti 1,5 cm se ukrývají 2 zrnka – taková, jaká známe, koupíme-li si kvalitní kávu, která ještě nebyla namleta.

Odkud se káva dováží k nám i do zbytku světa?
     Mezi nejvýznamnější producenty kávy patří Brazílie, Kolumbie, Venezuela, Bolívie, Peru, Indie, Vietnam, Austrálie, Keňa, Tanzanie, Uganda a další. Za pravlast kávy však dnes považujeme Etiopii, kde převažuje výskyt arabiky.

Zrození kávy Ebenica

Dlouhá cesta kávy na náš stůl
     Pěstování i cesta, kterou káva absolvuje, než se dostane na naše stoly, jsou dlouhé a počítají se na roky. Záleží na druhu, ale průměrně čekají pěstitelé na sklizeň 4 roky, než mohou přejít ke sběru zralých plodů kávovníku a jejich prvotnímu, hrubému opracování. I tak je kávy stále dostatek a pro mnoho lidí znamená obživu. Pro nás Evropany představuje spíše krásné momenty v přítomnosti vynikajícího nápoje.
comments powered by Disqus
comments powered by Disqus